RHODOS ↔ SANTORINI 29.4. – 6.5.2023

15. 3. 2024

Po Lefkádě a Liparech, nabízím další článek z našich plaveb. Tentokrát Rhodos → Chalki → Santorini → Atypalea → Nisyros → Symi → Rhodos. Získali jsme nové zkušenosti s leteckou přepravou samonafukovacích automatických záchranných vest, nasednutím na mělčinu při vjezdu do maríny, zažili jsme stoupačku při 40kn větru, prošli se po Santorini a vydrželi plout 28 hodin v kuse!

Našim cílem byla, co možná nejrychlejší přeplavba z Rhodosu na Santorini a pak postupné se vracení přes ostrovy zpět, s návštěvou jedné doporučené restaurace na Astypaleji. Posádka 9 osob, včetně skippera.

Poděkování YachtNetu za spolupráci.
V případě našich dotazů před plavbou vše promptně vyřešili.
Jezdíme s YachtNetem už řadu let a vždy vše ok!

Poděkování mojí skvělé posádce! Námořníci jaksepatří!!!

Loď: Hanse 508 – El Grande 2019, 10+2, 1x80Hp, objem nádrže - nafta 280l, - voda 630l, charterovka Istion Yachting. Klasická hlavaska, kosatka, skippers kajuta.

Bohužel se během plavby objevilo několik vážnějších nedostatků:

po noční plavbě, z neděle na pondělí, přestal fungovat autopilot a už se nám ho nepodařilo zprovoznit („nerozchodili“ ho ani zaměstnanci Istionu při check-outu!)

pod postelí v přední kajutě chybí víko nádrže na vodu, což bohužel zjišťujeme až po několika dnech, v itineráři plavby se dozvíte proč. Během plavby tedy bereme 3x vodu! Naštěstí jsme v Řecku, být v Chorvatsku, už by to bylo na menší hypotéku!!! :D

taková naše klasika, láme se čep úchytu hlavasky (přední lem hlavasky) do kolejnice stěžně – ten úplně nahoře, náhradní čepy mám, ale jsou buď krátké, nebo tlusté - upevňujeme tedy silnějším lanem

I. Záchranné vesty a jejich přeprava

Nově jsme se vybavili záchrannými vestami. Po poměrně důkladném zkoumání volíme: Plastimo Pilot 165N. Jedná se o automatickou samonafukovací vestu se systém UML a integrovaným harnessem! Výborný poměr výkon/cena, nejdostupnější náhradní díly.

Co jsme řešili dále, byla letecká doprava, jelikož vesta obsahuje bombičku (cartridge) s 33g CO2. Zkušenosti a názory na jachtařských webech ohledně letecké přepravy se značně lišily. Při bezpečnostních kontrolách zejména v Praze a Vídni prý bývá největší problém, o některých leteckých společnostech ani nemluvě!

Odlet z Prahy s Ryanairem se v tomto ohledu jeví jako hodně špatná kombinace.

Dopředu píšu na letiště, kde je mi sděleno, že při odbavení předložíme vesty k nahlédnutí, vysvětlíme oč jde, letecká společnost nám na základě toho vydá potvrzení, že s tím souhlasí (nebo nesouhlasí) a při bezpečností kontrole už nebude s ničím problém.

Píšu dopředu rovněž i Ryanairu, tady ale dostávám odpověď ještě strozejší: vše máme uvedeno na našich stánkách. Nutno říct, že mají a dokonce, že přepravu vesty s cartridge s 33g CO2 povolují.

Na letiště odjíždíme vybaveni technickým listem vesty, IATA REGULATIONS a vytištěnými emaily. Bombičku jsme si všichni zabalili do větší plastové zkumavky, aby nemohlo dojít k její nechtěné aktivaci!

Určitě nedávejte vestu s bombičkou do odbaveného zavazadla, to je celkem jistota, že vám ji vyhodí. Pokud dáte vestu do odbav. zavazadla a bombičku si necháte u sebe, rovněž vám ji vyhodí, protože k ní nemáte vestu! Musí to být komplet. vesta + cartridge tedy v příručním zavazadle!

V Praze při odbavení (Ryanair) naše vesty nikoho nezajímají, máme si to podle nich vyřídit na bezpečnostní kontrole. Tak díky! :D

Je sobota ráno, všichni se těšíme na loď, jeden kufr má „nadváhu“. Flaška rumu musí ven a to se ví, že ji nevyhodíme!!

U bezpečnostní kontroly ukazujeme vesty, bombičky + krátké vysvětlení co a k čemu to je. Ostraha kýve hlavou směrem nahoru a dolů. Zapisuje do lejstra jejich celkový počet (9 + 1 náhradní) a někam s tím odchází. Za pár minut je zpět, všechno v pořádku, můžeme letět 

Při cestě zpět (z Rhodosu) se nikdo ani nenamáhal vestu z příručního zavazadla vytáhnout. Kontrola nic, my taky nic. Letíme domů.

Pozn.: na letišti se údajně nemá říkat slovo „bombička“ používáme tedy výraz cartridge, ovšem na bezp. kontrole nás upozorňují, že v cartridge se pro změnu zase přepravují drogy :D :D takže si můžete vybrat :D

Pozn.: pro jistotu bylo s charterovkou předem domluveno, že nám na místě koupí 10ks bombiček, kdybychom o ty svoje na letišti nakonec přišli. Nestalo se, Istion nepoužité bombičky vrátil a nic po nás za tuto službu nepožadoval 

Závěrem: vesty se nám na začátku zdály jako trochu přebytečná věc, za kterou přece nebudeme utrácet. Jezdíme jednou, dvakrát do roka, tak na co?! Někteří mí námořní kolegové (ne z posádky podotýkám) utrousili, že přece nejedeme OceanRace, tak k čemu nám to bude?

Rozhodně to byl krok správným směrem! Doporučuju si buďto přímo tuhle nebo podobnou vestu pořídit. Dnešní vesty vás v pohybu nijak neomezují, jsou skladné, lehké, dobře vypadají. Pokud se rozhodnete pro náročnější destinace, měla by to být z mého pohledu samozřejmost. Jedná se o záchranné vesty, nikoli plovací!

vesta navíc pomáhá i když se vám zrovna neudělá dobře :D

II. Nasednutí na mělčinu, ostrov Nisyros, marina Paloi

Nasednutí na mělčinu je samozřejmě jedna z nejhorších kapitánových nočních můr.

Úvodem: každý skipper by měl vědět, že při nasednutí na mělčinu se loď nemusí nutně zastavit (záleží na počasí)! Vlny jí totiž mohou mírně nadzvednout a znovu posadit na dno, jen o kousíček dál, a takto pořád dokola! Tímto způsobem se loď posouvá stále více ke břehu a stále více se naklání. Úměrně s tím klesá šance na její „hladké“ vysvobození! Pokud se z mělčiny nedostanete rychle, můžete vyhodit kotvu a snažit se tím zastavit pohyb lodě směrem ke břehu. Když se ale šprajcnete při vjezdu do maríny, kde máte z každé strany asi osm metrů a loď má na délku patnáct a půl, je vám vyhození kotvy úplně k ničemu.

Jak k celé události došlo:

0930 vyplouváme z Astypaleji. Předpověď slibuje jihovýchodní vítr do 25kn, který má během dne, směrem na východ, ustávat. Po poledni už ovšem stoupáme směrem k Nisyrosu s hlavaskou na druhém refu a větru o síle 38kn! Byl to hodně náročný den!!

1530 jsme schovaní za ostrovem Nisyros, balíme hlavasku a dále motorujeme, vítr se ztišil na 15kn. Točíme do mariny Paloa. Dle mapy a upozornění charterovky zajíždíme mezi žlutou bójí a vlnolamem na severní straně přístavu. Nejedu úplně středem, držím se víc napravo, jak mi bylo řečeno. Je to trochu nepříjemné, zaprvé samotný vjezd do maríny je hodně úzký a tím spíš, když je ještě zúžen vymezovací žlutou bójí a zadruhé, protože máme vlnolam na severní straně mariny asi 5m od pravoboku a fouká, přes nás, přímo do něj! Zatím jde vše podle plánu, fendry se pohupují z boku lodi, vyvazovací lana a kotva připravena! Vjíždíme do mariny vlevo žlutá bóje – za ní betonové molo, vpravo vlnolam!

Těsně před nejužším místem ucítíme jemný dotyk kýlu o dno! Rychle se po sobě na lodi podíváme, ale fakt není čas lámat si hlavu nad tím, kdo je kdo. Loď pluje dál, když asi o 3 vteřiny později plynule zastaví, (v obou případech nešlo o náraz ale o pozvolné zarytí kýlu do dna). Fučí přímo do vlnolamu a my stojíme přesně ve vjezdu do maríny. Jak jsem psal výše, vím, že loď nemusí zůstat na místě příliš dlouho, zvlášť v takovém větru. Bojím se nejhoršího, a sice, že nás to pomalu dosmýká až k vlnolamu!! Zkouším zpětný chod, ale s ohledem na prop walk a místa naší nechtěné zastávky, jen velmi opatrně!! Vítr se neustále opírá do levoboku a tlačí loď na vlnolam! Vteřiny rychle utíkají, zpětný chod nezabírá! Posílám navigátora do podpalubí, ať ihned informuje marínu o naší situaci. V duchu mě napadá ještě jedna varianta a sice, kormidlo do vlnolamu a v kombinaci s bow trustem držet loď co nejdál od vlnolamu! K tomuto manévru jsem se nakonec nedostal. Ucítíme mírné zhoupnutí, které vysvobodilo naši loď ze dna. Jsme ovšem hodně blízko vlnolamu. Znovu velmi opatrně řadím zpětný chod a začínáme couvat. Než se dostaneme mimo vlnolam, trvá to z mého pohledu snad celou věčnost! Úleva, které se mi nakonec dostává, nejde slovy popsat. Navíc je potřeba si uvědomit, že stále fučelo okolo 15kn!!

Trochu se oklepu, podívám do mapy a v 1600 odplouváme směr Tílos, viz itinerář níže.

S ODSTUPEM ČASU + MOJE RADA:

Byla to velmi nepříjemná zkušenost! Ještě dlouho potom jsem o celé události přemýšlel a dospěl k jedné zásadní věci, kterou bych příště udělal jinak:

Za těchto podmínek, jsem se měl rozhodně snažit dostat lano z levoboku na molo vlevo od nás! A to jakkoliv!!! Jednalo se o pár metrů, když to přeženu, šlo i v pohodě doplavat a uvázat loď z vazáku, na molo. Tím by se situace výrazně uklidnila, zabránilo by se posouvání lodi směrem k vlnolamu a získali bychom drahocenný čas! To, že se loď nakonec zhoupla a vysvobodila „sama“, bylo dílem náhody. Zůstat na mělčině a čekat, by pro naši další plavbu zřejmě znamenalo konečnou!

Záměrně jsem použil slovo ROZHODNĚ, jelikož na tak malém prostoru by měla možnost „práce s okolím“ skipperovi naskočit automaticky. Minimálně o této variantě vědět a zvážit její možnosti.

Závěrem druhé kapitoly trochu čísel a pohled do mapy:

TECHNICKÝ LIST K LODI DO EMAILU PŘED VYPLUTÍM: draft 6ft - tady není co řešit

CHECK-IN: ještě se k němu dostanu později, ale při přebírce lodi, zazněla jedna nenápadná věta: ponor lodi je 2,2m (ponor lodi si vždy kontroluju, řeším odkud jej kdo myslí, vím co je OFF SET) věta dále pokračuje: všude je to ok, dejte si jen pozor při zajíždění do marini Paloi na ostrově Nisyros. Hloubka je tam dostačující, ale raději se při vjezdu držte více vpravo. Rozumím! Nenápadná věta ve smyslu, zase tolik pozornosti tomu věnovat nemusíte, stačí když trefíte vjezd do maríny!?! Tak to na mě působilo!

WEBOVÉ STRÁNKY ISTIONU: zde jsem se (po návratu domů) dozvěděl další číslo k naší lodi: ponor 2,4m!!?

Pilot

Navionics

Upřímně říkám, že jsem ty malé „zelené tečky“ dopředu nestudoval. Měl jsem instrukce z charterovky, vše se zdálo být jasné, 3m hloubky každopádně! Neviděl jsem k tomu tedy důvod, vjezdy do přístavů jsem tímto způsobem nikdy nezkoumal!! Možná mě to mohlo trknout, když je jich tam tolik na jednom místě. Nicméně na jedné z nic se například dozvíte, že byl vjezd v roce 2019 vybagrován na 4 metry hloubky!!! Ehm…?! Více vpravo (po směru jízdy do bazénu) už moc plout nešlo, možná o pár centimetrů, ovšem vzhledem ke směru větru by to nebyl dobrý nápad! O slapových jevech v této oblasti jsem aktuálně taky nic nenašel.

Z Řeckem už nějaké zkušenosti mám a znovu jsem se ujistil že:

Řecko není Chorvatsko!!! ;)

III. ITINERÁŘ PLAVBY

Transfer do mariny / potraviny / charterovka / převzetí lodě:

Klasika, transfer z letiště máme domluvený předem, na internetu je toho spousta, uvádím náš kontakt, byli jsme s ním maximálně spokojeni, část posádky vysadil v maríně (přebírka lodě) a se zbytkem se otočil pro nákup.

100E trasfer + 10E za nákup tuším.

mob.: +306943779394

New Marína Rhodos je na úrovni. Čisto, úsměvy, menší obchůdek a bar!

Office proběhl rychle, je 17hod odpoledne, za 5 minut sraz u lodi.

Check-in jde taky hladce. Procházíme postupně celou loď. Na přídi nám technik hlásí, že je ve skipperské kajutě vylomená páková baterie na vodu. Kontrola pohledem nebyl dobrý nápad, ale kdo by tam dolů lezl že?! Baterie bezvládně visí na přívodní hadici a nikoho nenapadlo, tuto věc nějak zaaretovat, nebo aspoň páskou přilepit páku, aby se nemohla za plavby otevřít.

18:00hod, kluci se vracejí z nákupu, check-in probíhá současně s naloděním.

Nalodění

Samotná plavba:

Neděle:

0930vyplouváme směr Tílos. Vítr SZ 15kn. 1030 plné prádlo, kopírujeme severní pobřeží Rhodosu, loď ochotně dosahuje rychlosti přes devět uzlů SOG. 1230 oběd na moři. Všichni si užíváme první den, skvělý yachting. Stoupat ostřeji se nám nakonec nechce, zůstáváme na KK 230, přímo před námi je ostrov Chalki.

1715 přirážíme bokem k molu ve stejnojmenné zátoce. Zjišťujeme, že máme 25% vody.

Naházené fendry ve skipperské kajutě samozřejmě ve vlnách otevřeli pákovou baterii :D ! Úbytek vody logicky přičítáme tomuto! Naštěstí je na mole pitná voda! Ovšem s ní i policista, který nám sděluje, že na tomto místě můžeme zůstat pouze do 22hod a pak musíme pryč. Doporučuje nám zátoku Potamos hned vedle (jih).

Ihned chápeme, že jde o znamení přímo od samotného Poseidóna! Kapitán nařizuje odpočinek s následnou přípravou na noční plavbu směr Santorini! 1930 vyplouváme. Vítr stále SZ do 20kn. 2015 jsme už zase na plachtách. Slunce zapadá a moře nás vítá s otevřenou náručí. První hlídka pluje po zlaté cestě a půlnočního střídání stráží za kormidlem, by si všiml jen málokdo.

Pondělí:

0200 kdosi drcne do spícího kapitána s informací, že přestalo foukat. Někdy mezi druhou a třetí nad ránem to odpovídá předpovědi. Druhá hlídka startuje motor, balí plachty a ve 0300 probíhá poslední střídání u kormidla. Zápis z lodního deníku říká: 0315, KK 276°, rychlost 6,5kn SOG, vítr 2Bf, stav moře – klidné zčeřené, oblačnost 2/4. V devíti lidech se vždy střídáme po třech. Dále už tedy motorujeme. Jako kapitán si dobrovolně beru poslední část noci. Tentokrát byla opravdu zima, ale miluji východy slunce na širém moři!

…těsně před Anafi se s námi chvíli svezou delfíni…

1500 připlouváme z jižní strany do kráteru sopky Santorini a míjíme tuhle potvoru! Bylo jich tam hned několik.

Míst ke kotvení není na Santorini na rozdávání. V tomto ohledu se nám znovu vyplatila plavba mimo sezónu. Sopečný původ ostrova není vhodný pro stání na kotvě. V okolí je pár bójek, které ovšem bývají velmi často plně obsazeny.

Přímo pod výstupem k městu je malé molo. Pro tři lodě. My byli právě ta třetí. Jediný úkol byl natáhnout dlouhé lano na jakýsi železný ponton v dálce před námi. S vyvazovacími lany na zádi nám pomohl místní dědeček za 10 euro. Toť vše. 1530 jsme u mola přímo pod Santorini za 10E/noc. Lepší už to být zkrátka nemohlo.

Na Santorini jsme se vydali ve dne i v noci. Výstup asi na 15min. Dole u mola skvělá hospůdka – točený pivo do džbánu!

NEvytíženost turisty odpovídala období mimo sezónu..

Úterý:

Vyčasilo se 0945 obeplouváme Santorini ze severní strany směr Astypalea.

Předpověď na úterý jachtaře nepotěší. SV vítr kolem 5kn. Trasa 45NM!

1346 zápis z lodního deníku: poloha + KK 90, rychlost 7,5 kn SOG, vítr 2Bf, stav moře klidné zčeřené, viditelnost dobrá, oblačnost 2/4

Kytara, rum, odpočinek.

1715 Astypalea, zátoka Atypálaia, vnitřní strana bazénu, kotva - molo! 10E/noc. Opět bereme vodu a začínáme pátrat, kde je problém. V levé přední kajutě pod postelí, chybí víko nádrže na vodu! Příště při check-inu, snad mrknu i sem!! Improvizujeme se sáčkem a stříbrnou lepící páskou! Tuhle „věc“ nikdy nezapomeňte!

Šťouralům rovnou říkám, že já jsem bilgepump spínat neslyšel a jestli se mohla voda vyšplouchat tím otvorem na víko, byla záhada i pro nás! Pak už byl ale klid!

Na doporučení známého jsme měli domluvenou večeři u paní Marouly. Výstup až úplně nahoru na malé náměstíčko stál rozhodně zato! Jídlo vypadalo i chutnalo fantasticky! Paní velmi přátelská, ochotná. Poctivá řecká taverna! Několik chodů jídla a pití, 250E/9osob. Fotky Vám sem dávat nebudu, zajeďte si tam sami :D

Kontakt:

FB: maroula.kousoulini

tel.: +30 2243 061777

Středa:

Předpověď JV vítr do 25kn s postupným ustáváním směrem na východ!! Cíl 40NM - Nisyros, marina Paloa.

Hřmot a gejzíry vody od vlnolamu na druhé straně budí respekt a už samotný výjezd z bazénu Astypálai byl vzrušující!!

Směle vytahujeme plné prádlo, ale velmi brzy zjišťujeme, že tudy cesta nepovede.

Začíná celodenní boj proti větru, který bude dále naopak zesilovat! Postupně refujeme, až nám zbude pouze hlavaska na druhém refu.

1450 fouká už kontinuálně přes 30kn v nárazech 40! Jsme ještě asi 7NM od Nisyrosu.

1530 se konečně dostáváme do závětří ostrova, vítr se ztišil na 15-20kn. Startujeme motor a balíme hlavasku. Marina Paloa je na dohled.

Přímo ve vjezdu do mariny nepochopitelně najíždíme na mělčinu, viz II. Nasednutí na mělčinu

1600 po neúspěšném zaplutí do maríny Paloa, měníme plány. Za těchto podmínek nenabízí sever Nísyrosu další vhodné místo ke kotvení, pokračujeme tedy na Tílos.

1815 kotvíme na severní straně Tílosu, zátoka O.Playio, A.Spanó (póunta). Kotva zde má dle Navionicsu držet velmi dobře!

Mezi Nísyrosem a Tílosem se nám všem na mobilech zjevuje turecký operátor! Data jsou nekřesťansky drahá - vypínáme! Byť jsme tělem i duší v Řecku, ani po zakotvení se nám nedaří „přehodit“ operátora zpět! Dále tedy bez dat! Pomocí SMS odesíláme domů kusé informace o naší poloze a zážitku z Nísyrosu. Kotva drží, ale můj poslední pohled na předpověď oznamoval přes noc měnící se směry větru o síle 15 – 25kn. Anchor alarm funguje, ale i tak držíme do rána hlídky, stylem podřimování v kokpitu.

…někde na moři…

Čtvrtek:

0800 po poloprobdělé noci jdu do vody zkontrolovat možné poškození kýlu. Baterkou se snažím svítit pod různými úhly. Žádné poškození nevidím.

0900 odjezd směr Symi, 35NM předpověď JV do 10kn.

0930 přichází od jihu rychlá bouřka, oblíkáme nepromoky, půl hodiny hustě prší! Jinak bezproblémová plavba. Na okamžik proplouváme tureckými vodami!

1500 kotvíme u městského mola (při vjezdu – na levé straně) vítr se stočil na SV. Fouká do 20kn přesně do maríny.

Zajímavé kotvení:

V maríně je možno kotvit u městských mol vlevo nebo vpravo, v čele jsou umístěny menší loďky místních domorodců.

Při vjezdu do maríny jsou po obou stranách vidět v zástupu bójky, všechny ve stejné vzdálenosti od mola (cca 30m?). Dočetl jsem se o tomto netradičním kotvení na navily.com a byl zvědav, jak to funguje! Mimochodem skvělý web, který jsem dříve neznal! Určitě minimálně k porovnání s informacemi odjinud!

Zajíždím hlouběji, ve snaze najít místo dál a schovat se za nějakou loď. Naproti startuje malý člun, který nám ukazuje, kde se máme vyvázat a vrací nás zpět.

Rovnou couvám na zadané místo u mola. Vítr ještě trochu zesílil, už to chtělo jistou obratnost, ale manévr šel hladce. Pikolík na člunu chce jedno lano, bere ho k sobě na člun a odjíždí navázat na volnou bójku – my pochopitelně na přední vazák  Celý tento systém je něco mezi kotvou a muringem. Vzadu klasika, dvě vyvazovací lana, držím loď na motoru a začíná taškařice: plnou parou vzad ale nevrazit do mola, neutrál, dotáhnout „muring“, plnou parou vzad ale nevrazit do mola, neutrál, dotáhnout „muring“ atd atd :D Bójka se celá potápí odhadem tak metr pod hladinu. Natahujeme i boční spring, protože se vítr opírá přímo do nás! Pikolík je spokojený, zamává nám a odjíždí.

Pokud v těchto končinách budete, rozhodně Symi nevynechejte!! Nádherné barevné městečko s výstupem ke kostelu nad ním! Podle Řeků, nejkrásnější přístav v Řecku. Nutno říct, že tohle říkají i o Paxosu. Byl jsem i tam a podle mého skromného názoru, stojí Symi na piedestalu s číslem dvě, jen velmi těsně!

…Symi…

Pátek:

Poprvé za celý týden plujeme na zadní vítr :D znovu proplouváme tureckými vodami a míříme zpět na Rhodos.

1450 tankujeme naftu, o chvíli později poslední přistávací manévr

Check-out probíhá ve stejně pohodové náladě jako check-in. Za chybějící čep nic nepožadují (ani bych jim nic nedal! Nechal jsem se takto jednou napálit na Lefkádě a stačilo!!!). Technici se hned pouští do opravy autopilota, ale krom toho, že na lodi od té doby neustále přibývá nářadí a zaměstnanci charterovky, se nic nemění.

Za vodu nic nepožadujeme, nic nás nestála! Rovněž něco podobného jsem zažil v HR a chtěl náhradu za doplnění vody vlivem prasklé hadice – uspěl jsem.

Nejvíce nás pochopitelně zajímal názor potápěče, který se po kontrole kýlu vynořuje s gestem OK.

…zpět v New marina Rhodos…

…prohlídka Rhodosu…

…místo kde stanul: Rhódský kolos…

…tak šťastnou plavbu a (alespoň) stopu vody pod kýlem!...

Závěr:

Poměrně akční týden rozhodně splnil svůj účel. Jachty a moře jsme si užili dosyta! Dodekanéské ostrovy nabízí bezpochyby mnoho úžasných míst a hnát se až na Santorini není nutné. Vidět ho ovšem poloprázdné i s odstupem času hodnotím jako skvělý zážitek. My se tak rozhodli předem, navíc velmi rádi konzumujeme námořní míle ve větším množství. Upluto 335NM a stále s úsměvem na tváři.

Ondřej Luběna, Kroměříž
ondrejlubena@gmail.com